Blog

S příchodem nového roku se velká většina z nás zaměřuje na zlepšení kondice a fyzického zdraví zvýšením pohybu nebo různými dietami. Měli bychom však myslet i na naše duševní zdraví. Lékařský obor léta neuznával souvislost mezi jídlem a náladou. Nyní se zvyšuje zájem o vztah mezi výživou a duševním zdravím. Jídlo a nálada je skutečně propojené a to, co jíte, vás může změnit..

Lékařský obor, zabývající se duševním zdravím, po mnoho let nebral v potaz souvislost mezi jídlem a naší náladou. Postupem času je však čím dál tím jasnější, že je zde veliká vazba mezi tím, co jíme a jak se cítíme. Jídlo a nálada jsou propojené a my tak máme možnost obojí do veliké míry ovlivnit. 

Motýlci v břiše

K duševnímu zdraví bývá medicínský přístup léčby směřován k dopomoci v podobě léků a terapií. Je však dokázáno, že změna životního stylu, jako je zvládání stresu, dostatečný spánek a zdravé stravovací návyky, mohou také zvýšit naši pohodu. Jídlo ovlivňuje náladu kvůli něčemu, čemu se říká spojení mozku a střeva. Náš nervový systém, a nervy v něm, propojují mozek a střeva, z nichž největší nervem je tzv. bloudivý nerv. Setkali jste se někdy s „motýlky v břiše“? Ano, je to skutečná věc právě kvůli tomuto úžasnému spojení střeva a mozku. Je tedy pochopitelné, že dobré jídlo a dobrá nálada jde dohromady. Stejně jako u luxusního sportovního auta funguje váš mozek nejlépe s prémiovým palivem.

Je zajímavé, že mnoho potravin spojených se zvýšeným nebo sníženým rizikem vážného onemocnění je také spojeno se zdravím mozku. Například nadbytek cukru a rafinovaných sacharidů zvyšuje riziko srdečních onemocnění, stejně jako deprese a úzkosti. A na druhou stranu, více zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků a omega 3 tuků snižuje riziko srdečních onemocnění, stejně jako deprese a úzkosti.

Pokud máte špatnou náladu, zkuste si dopřát některou z těchto živin:

• Omega-3 mastné kyseliny

Tyto mastné kyseliny potřebuje náš mozek pro správné fungování. Zdravé tuky jsou fajn a nesnažme se jim tedy vyhýbat. Najdeme je například v potravinách jako je losos, vlašské ořechy či lněné semínko.  

• Vitamíny B6 a B3

Tyto vitamíny pomáhají snižovat úzkost. Zařaďte do svého jídelníčku listovou zeleninu či ryby.

• Vitamín D

Nedostatek vitamínu D může negativně ovlivnit přenos dopaminu. Nejlepším zdrojem vitamínu D je sluneční záření absorbované skrze kůži nebo potravinové doplňky. Zkuste třeba beta glukan pro každodenní podporu organismu s Vitamínem D – Beta glucan 120+.

Nebo si dopřejte potraviny obsahující vitamín D, jako jsou například vejce či sardinky.

• Tyrosin a tryptofan

Tyrosin a tryptofan jsou aminokyseliny. Tyrosin je stavebním blokem dopaminu. Tryptofan zase bílkovin. Oba mají vliv na naši náladu. Potraviny, ve kterých se tyto aminokyseliny nacházejí, mají uklidňující účinek a mohou nám zlepšit náladu. Můžeme je najít třeba v těchto potravinách: červená řepa, banán, fazole a ostatní luštěninách.

Astma je chronické celoživotní onemocnění, které se objevuje u dětí i dospělých. I přes pokroky v léčbě, výskyt astmatu celosvětově stále stoupá, a to i v České republice.

Celosvětový počet astmatiků je odhadován na 150 milionů. Za posledních 20 let dochází celosvětově k nárůstu onemocnění především u dětí a mladistvých, kde se astma stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku (10-15%).

Navíc je astma na celém světě i v ČR nedostatečně a pozdně diagnostikováno a nedostatečně léčeno. Odhaduje se, že v ČR je stále neidentifikováno cca 250 000 astmatiků.

Kde se bere?

Na vzniku astmatu se podílí více faktorů a velkou roli má i vrozená dispozice – dědičnost. Astma nelze zcela vyléčit, avšak je možné ho udržovat v takové míře, že dochází k léčbě pouze ambulantně.

Astma může vzniknou v kterémkoli věku. Působí opakované stavy dušnosti, pískoty v hrudníku při dýchání, dráždivý kašel zhoršující se hlavně v noci nebo po námaze, opakované pocity sevření (tíhy, tlaku) na hrudi. Příznaky se často objevují nebo zhoršují při virové infekci,

kontaktu se spouštěči nebo chemickými parami a aerosoly, po námaze, při stresu či jiných silných emocích.

Možné faktory:

• alergie (hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky)
• znečištěné ovzduší
• časté infekce dýchacích cest
• kouření
• stres
• dědičnost

Prevence

Bohužel zatím nebylo nic úspěšného preventivního nalezeno. Určitě je dobré vyhýbat se alergenům a jiným spouštěčům astmatu (popřípadě využít alergenové vakcinace), nekouřit a taktéž stres našemu zdraví nesvědčí. “Zatímco krátkodobý a náhlý stres stimuluje imunitní systém, dlouhodobý dopad stresových hormonů snižuje imunitu a odolnost vůči patogenům. Proto jsou chronicky vystresovaní lidé náchylnější na virové a infekční, ale i další onemocnění,” vysvětluje Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické laboratoře Natures.

Co může ještě pomoct?

Kloktání, prolévání horních cest dýchacích minerální vodou a samotná inhalace. Aplikace minerálních vod je jedna z vhodných procedur v léčbě a prevenci astma bronchiale a jiných dýchacích onemocněních. Skvělé jsou vody typu luhačovické Vincentky. Celý inhalační proces v rámci dne je dobré začít kloktáním a proléváním horních cest dýchacích – dochází k očištění sliznic. Následuje inhalace nosem nebo ústy trvající cca 10 min. Obecně platí, že inhalovat by se nemělo 30 minut před a po jídle a při akutním onemocnění.  

“Dostat organismus do rovnováhy pomáhají i beta glukany, složené cukry z hlívy ústřičné. Je dokázáno, že posilují některé buňky imunitního systému, podporují rychlejší rekonvalescenci a sehrávají klíčovou úlohu i při psychosomatických onemocněních kůže, astmatu a dalších diagnózách,“ doporučuje A. Doboly z Natures.

Zimní období klade velké nároky na naše rty. Jsou vystavovány chladu, větru, změnám teplot a tím může docházet i k jejich vysušení, popraskání nebo zánětu.

Nejen v zimě jsme pod náporem bakterií a vírů, které zkouší naši imunitu. Té dává pořádně zabrat i zvýšený stres, se kterým se každý den setkáváme při plnění povinností v práci či v soukromí. Nemluvě o přípravách na Vánoce. A právě oslabená imunita může být jedním z důvodů, proč jsme náchylnější ke spuštění zánětu, a to i v podobě nepříjemně bolestivých koutků.

Popraskané koutky jsou zánětlivé onemocnění rtů, odborně nazývané chelitis angularis. Vyskytuje se na jednom nebo obou koutcích rtů. Častěji se s ním setkáme u dětí než u dospělých. Jeho vznik zapříčiňují bakterie nebo kvasinky, nejčastěji však jde o kombinaci obou faktorů. Přestože se tyto mikroorganismy běžně nacházejí na naší kůži či sliznicích, potíže se odstartují až po jejich přemnožení, nebo pokud se dostanou do otevřené rány. Vlhké prostředí v ústech navíc podporuje vznik a rozvoj tohoto problému.

Nedostatek vitamínů

Přispět ke vzniku koutků může i nedostatek některých vitamínů skupiny B, konkrétně B2,5,7,9 a 12. Do určité míry může zhoršení stavu způsobit i nedostatek minerálů-železa a zinku. I proto jsou koutky problémem především lidí bojujících s anémií nebo trávicími obtížemi či chorobami, jako je například Crohnova, kdy se do těla hůře vstřebávají některé zmíněné vitamíny.

Nesprávná ústní hygiena

Péči o chrup a ústa bychom rozhodně neměli podceňovat. I to je totiž jednou z příčin, která může přispět k progresi praskajících koutků. „Nedostatečnou ústní hygienou lze také přispět k častějšímu výskytu koutků, nakolik infekce pochází zejména z úst. Občas si lidé pletou koutek s herpes (opar), což je však již virové onemocnění. Jeho výskyt je může být však také projevem oslabené imunity,” upozorňuje Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické společnosti Natures. Dobrý je také sprej Salviagreen, který stimuluje regeneraci sliznice, uklidňuje podráždění, pomáhá navodit příjemný pocit v ústech a lehký dech.

Projevy

Zanícené koutky se projevují zarudnutím a bolestivými skvrnami na rozhraní sliznice úst a rtů. Charakterizuje je prasklinka, která se nachází ve středu. Koutky mohou svědit, být pokryty žluto-hnědavým strupem, mokvat nebo dokonce začít krvácet. Jde o velmi nepříjemné projevy, které umí negativně zasáhnout do každodenního společenského života, zejména při konzumaci jídla a nápojů. Nemluvě o tom, že jsou projevem mnohem vážnějších, výše zmíněných procesů, které v těle probíhají.

Léčba 

Základ léčby tvoří nanášení proti kvasinkových a antibakteriálních mastí, které usnadňují hojení. Před samotnou aplikací je důležité ranku nejdříve vydezinfikovat, například borovou vodou. V lékárně vám poradí, které další roztoky jsou na dezinfekci vhodné a které naopak ne.

Přírodní přípravky

Pokud upřednostňujete spíše přírodní přípravky, vhodný je beta glukan. „Beta glukan může pomoci imunitě k lepšímu hojení a beta glukanový gel je výborný při regeneraci poškozených tkání,” ozřejmuje Adrián Doboly, odborník na imunitu ze společnosti Natures. Gel je na rozdíl od jiných přípravků průhledný, hojení podporuje diskrétně a po jeho nanesení můžete bez obav vyrazit do ulic. Dalším velmi dobrým pomocníkem je podle babských receptů propolisová tinktura, hojení urychluje i tea tree olej a aloe.

Doplňovat by se měly i vitaminy skupiny B, železo a zinek. Zda je budete tělu dodávat ve formě stravy, nebo doplňků stravy, je jen na vašem rozhodnutí. Samozřejmě, nutričně vyvážená čerstvá strava je to nejlepší pro naše tělo, ale pokud potřebný přísun vitamínů nedokážete zajistit tímto způsobem, pak jsou doplňky stravy tou správnou volbou. „Pokud by se koutky vyskytovaly často a jejich hojení trvalo nepřiměřeně dlouho, je vhodné navštívit lékaře, protože někdy bývají projevem jiných, závažnějších onemocnění,” upozorňuje Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu.

Prevence

Kromě zásobování těla potřebnými minerály a vitamíny, aby bylo schopno bránit se zánětu, je důležité dělat i další preventivní opatření. Jelikož zdrojem infekce bývá zejména ústní dutina, základním předpokladem zamezení vzniku koutků je správná péče o ni. Zuby bychom si měli čistit minimálně 2krát denně, ideálně zubní pastou, která neobsahuje sodium-lauryl-sulfát. Zdravou mikroflóru v ústech udržují například i probiotika na cucání. Jako prevenci lze používat i ochranné balzámy na rty s obsahem zinku. Pokud však žádné ze zmíněných postupů nezabírají, je nutná návštěva lékaře, který naordinuje léčbu přesně podle potřeb vašeho těla.

Chladnější období přímo vybízí k prohřátí těla. V sauně si tělo nejen příjemně prohřejeme, načerpáme také novou energii, zrelaxujeme tělo i mysl, a navíc posílíme imunitu.

Něco málo o imunitě

Imunitní systém je vystaven neustálým výzvám, a to v podstatě nepřetržitě. Chrání nás proti nástrahám okolí, především v podobě virů a bakterií.

“Obránci”, kteří jsou součástí imunitního systému, jsou všude v těle-cirkulují v krvi a v lymfě, nacházejí se ve všech orgánech i ve všech tkáních. Pokud fungují správně, když se nic neděje, nereagují. Mají však mechanismy rozpoznávání cizorodých a nežádoucích látek a organismů, a když je zaznamenají, zasáhnou a jsou aktivní, dokud “nepřítel” nepřestane tělo ohrožovat.

„Základním stavebním prvkem imunity jsou buňky nazvané makrofágy, které pohlcují cizorodé objekty, rozpoznávají a ničí poškozené buňky. Jejich počet však kolísá v závislosti na stavu organismu, tedy důležitou roli hraje, zda jsme vyčerpaní, oslabení jinou nemocí nebo zda máme zrovna nedostatek spánku,“ vysvětluje Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické společnosti Natures.

Vliv sauny na náš imunitní systém

Je prokázáno, že pravidelné saunování, tedy trávení času ve vyhřátém prostoru a následné ochlazení, zvyšuje produkci bílých krvinek. Ty jsou důležitým obráncem imunitního systému. Už jedno 15minutové „kolečko“ sauna a ochlazení má na naše bílé krvinky vliv. Povětšinou se tato „kolečka“ doporučují ve 3 opakováních. Důležitá je také relaxace mezi jednotlivými cykly.

Britská lékařská asociace ve své studii potvrdila, že pravidelné saunování jednou týdně snižuje riziko onemocnění o 30 %. Pokud budete navštěvovat saunu 2–3krát týdně, snižujete riziko onemocnění o celých 65 %. A největší účinek má samozřejmě každodenní saunování.

Musíme však brát v potaz, že saunování není vhodné pro každého. Nedoporučuje se kardiakům, u závažných onemocněních jater, ledvin a také pro pacienty s vysokým krevním tlakem či v období těhotenství. 

Kdy je návštěva vhodná

Kdykoliv se vám to hodí a máte dostatek času na relaxaci a sebe sama. Je dobré nemít plný žaludek a taktéž se vyhněte alkoholickým nápojům, a to jak před, tak i během saunování. Ačkoliv vychlazené pivo může vypadat lákavě, raději si v pauze mezi saunovými cykly dopřejte čistou vodu nebo neslazeným čajem pokojové teploty.

Pokud nejste fanda saunování

Pro ty, kteří saunování zrovna neholdují jsou samozřejmě i jiné možnosti, jak posilovat imunitní systém. Jako velmi prospěšný se v podpoře imunity jeví polysacharid z hlívy ústřičné, nazývaný beta glukan. „Beta glukan vysoké čistoty je netoxický, nevyvolává závislost nebo alergické reakce, není možné se jím předávkovat. V mnoha případech se prokázalo, že spolupracuje s dalšími léčivy, pomáhá zlepšovat jejich účinek a redukovat nežádoucí reakce. Avšak já jsem zastáncem rovnováhy. Určitě není rozumné spoléhat jen na výživové doplňky, a přitom mít ke svému tělu nezodpovědný přístup. Nikdy nenahradí plnohodnotnou stravu, spánek, pohyb, psychohygienu. Ale mohou pomáhat organismu zvládat zátěž, ať už je to stres, únava nebo oslabená imunita,“ myslí si Adrián Doboly z biotechnologické společnosti Natures.

Kde se bere potravinová alergie? Trpěli jí již pravěcí lidé? Proč osob s touto potíží stále přibývá? Pojďme se na to společně podívat.

V jistém smyslu trpěli alergií již pravěcí lidé, jelikož ta část imunity, která je zodpovědná za alergickou reakci, historicky sloužila jako obrana proti parazitárním infekcím. V dnešní době, kdy žijeme téměř ve sterilním prostředí bez parazitů, se imunitní systém může tak trošku nudit. Pak tedy začne reagovat neadekvátně právě třeba na potraviny, tedy na něco, co by nám standardně nemělo způsobovat problémy. 

Jedním z faktorů tedy může být sterilní prostředí a nabízí se rčení, že každý člověk by měl sníst za svůj život „kupku hnoje“. Přeloženo nechat již děti v raném věku více v přírodě poznávat „ochutnávat“ a nebránit jim ani kontaktu se zvířaty.

„Souhlasím s tím, že přiměřené množství špíny posiluje imunitu. Především dětská imunita je mladá, rychle reagující, na druhé straně je však nezkušená. To znamená, že se setkává s alergeny poprvé a mohou jí dát více zabrat. Pokud jsou však děti vychovávány ve „sterilním“ prostředí, imunitní buňky se nemají, jak naučit bojovat, což se může náležitě projevit,“ říká Ing. Adrián Doboly, odborník na imunitu z biotechnologické společnosti Natures.

Dalším faktorem může být fakt, že v dnešní době více cestujeme a nejsme tak stále ve svém přirozeném prostředí. Ochutnáváme a zkoušíme i jiné potraviny, pro nás ne tak zcela obvyklé.

Také faktor konzumace potravin neodpovídajících danému období, tedy máme melouny i v zimě, či si dopřejeme šťavnaté jablko, které by v zimní období bylo v našich podmínkách spíše scvrklé.

Je otázkou, zda by to bylo dostačující. Cestovat asi nepřestaneme, ochutnávat či měnit své stravovací návyky také nebudeme a do jaké míry pomůže, pokud budeme doma méně uklízet? Možná pokud bychom žili více v souladu s přírodou, chodili spát se západem slunce, nevyužívali tolik umělé osvětlení, jedli lokální potraviny… To je ale v dnešní době nelehko proveditelné. Byl by to vlastně takový návrat zpět o několik desítek let .

Co je to vlastně ta alergie

Náš imunitní systém reaguje na všechny věci kolem nás. Alergii bychom mohli označit jako popletený imunitní systém, který právě na tyto věci (výše uvedené faktory) reaguje neadekvátně.

Některé alergie se objevují pouze v dětském věku a v dospělosti už si s nimi imunitní systém poradí.

Projevy alergické reakce můžeme pozorovat během několika minut (maximálně do dvou hodin) po pozření dané potraviny.

Projevy alergie:

• kopřivka a jiné druhy kožní vyrážky,
• svědění, 
• otok/opuchnutí,
• dušnost, 
• zažívací potíže.

Jak na alergii

Při potravinové alergii je důležité detekovat a následně se vyhýbat patřičnému alergenu. Dále posilovat imunitní systém například užíváním správných doplňků stravy. Jedním z nich může být i beta glukan. Pro děti ve formě sirupu či chutných GluCandy. Pro dospělé pak ve formě tablet. 

Štítná žláza, jde o malý orgán s velkou funkcí. Naše tělo může fungovat i bez ní, to jí však vůbec neubírá na významu. Má krásný tvar motýlích křídel a je uložena v oblasti krku.

Patří mezi endokrinní žlázy tzn. žlázy s vnitřní sekrecí. To znamená, že hormony, které produkuje, se uvolňují přímo do krevního řečiště a dopravují se do všech tkání těla. Jejím úkolem je produkce hormonů, které mají vliv na téměř všechny naše orgány. Pokud je činnost nesprávná, dostáváme se do hormonální nerovnováhy. Až desetinu lidí postihne během jejich života onemocnění štítné žlázy a častěji jde o ženy.

Se štítnou žlázou se v České republice léčí více než 600 tisíc osob a další o tom ani nevědí. Více je těch, kteří mají sníženou funkci žlázy (přes 500 tisíc) než těch se zvýšenou funkcí.

Mezi časté patří také autoimunitní zánět štítné žlázy, při kterém organismus produkuje protilátky proti vlastní štítné žláze a rozšířená je též struma, tedy zvětšení štítné žlázy.

Při snížené funkci se můžeme cítit:

• unaveně, 
• zimomřivé, 
• rychle se vyčerpáme, 
• zadýcháváme se,
• máme vyšší potřebu spánku,
• přibýváme na váze, 
• může nás trápit zácpa, 
• vyšší tlak, zpomalení srdeční frekvence
• sušší kůže, 
• jemné vlasy a lámavost nehtů
• deprese

Při zvýšené funkci jsou projevy v podstatě opačné: 

• poruchy spánku a soustředění, 
• euforické stavy, 
• rychlejší růst vlasů a ochlupení, 
• vypadávání chumáčů vlasů
• rychlý tep srdce i v klidu, arytmie
• hubnutí
• návaly horka, zvýšené pocení
• rychlejší peristaltika střev a vyprazdňování

Jak na ní

Pro její správné fungování je mimo jiné důležitý dostatek jódu. Určitou roli hraje také genetický faktor, doplňování selenu a též nastavení imunitního systému.

Neblahý vliv na její fungování má nevhodná strava a stres.

“Zatímco krátkodobý a náhlý stres stimuluje imunitní systém, dlouhodobý dopad stresových hormonů snižuje imunitu a odolnost vůči patogenům. Proto jsou chronicky vystresovaní lidé náchylnější různá onemocnění a má to špatný vliv i na celkové fungování našeho těla a orgánů,” vysvětluje Ing. Adrián Doboly.

Prevencí je zdraví životní styl a strava, kvalitní spánek, dostatek pohybu a ochrana buněk před oxidačním stresem, který je poškozuje. Oxidační stres způsobuje předčasné stárnutí, a to nejen kůže, proto je dobré preventivně užívat kvalitní potravinové doplňky jako je třeba Beta Glucan 240+ s obsahem beta glukanu z hlívy ústřičné ve vysoké čistotě a také s dostatečnými dávkami vitamínu C a D, které jsou též známé pro svoje příznivé účinky pro redukci oxidačního stresu. Vitamín D je navíc v studiích často zmiňován jako pomocník při problémech se štítnou žlázou.

Jóga na podporu štítné žlázy

Skvělou cestou, jak podpořit funkci štítné žlázy je hormonální jóga (hormonální jógová terapie). Tato sestava, skládající se z několika vybraných jógových pozic, obohacena intenzivními dechovými technikami, umí přirozenou cestou stimulovat naše endokrinní žlázy a vyrovnávat hladinu hormonů. Je vhodná v podstatě pro každého, kdo je ochoten ji zkusit a má skvělé celosvětové výsledky. Díky pravidelnému cvičení této jógy dochází k detoxikaci těla i lymfatického systému. Tělo se protáhne, posílí, zvětší se kapacita plic, pročistí se krev a posiluje se vaše celková imunita. Cvičení hormonální jógy vám tak pomůže nejen s vaší štítnou žlázou, ale budete plní energie, posílíte imunitu, a i své psychické zdraví.

A na závěr dodatek ze světa: na základě studie z roku 2018, přední poskytovatel zdravotního pojištění v Indii doporučuje 15 pozic jógy pro podporu správné funkce štítné žlázy.

Vitamín D, kterému se říká i sluneční vitamín, je důležitou součástí každé jednotlivé buňky v těle. Podílí se na procesech, které jsou pro fungování a prospívání organismu nezbytné. Vitamín D si však tělo nedokáže vyrobit samo a bez pomoci.

Vitamín D se podílí na regulaci vápníku a fosforu v těle, to ovlivňuje růst, stav a sílu kostí a zubů. Pokud mají nedostatek vitamínu D děti, výsledkem je například pokřivená páteř. Ve vyšším věku způsobuje nedostatek vitamínu D řídnutí kostí (osteoporóza). Bez ohledu na věk je vitamín D a jeho množství v organismu spojené i s dobrou náladou a s imunitou. Nedostatek vitamínu D se může podepsat na podlomeném duševním zdraví i imunitě.

„Obranyschopnost organismu je velmi komplexní systém, stačí mírné narušení některé z oblastí a výsledkem může být oslabená imunita,“ říká náš odborník na imunitu a beta glukan Adrián Doboly. „V zimě jsme i v důsledku nedostatku slunce, denního světla, pochmurné nálady a minimálního pohybu venku obyčejně náchylnější na různá onemocnění. Imunitě nejvíc pomůžeme, pokud se budeme snažit žít co nejvyváženěji, tedy pracovat tak akorát, hýbat se akorát, nepřejídat se a dostatečně spát. Doporučuji užívat i vhodné výživové doplňky, které organismus nezatěžují, ale dodávají imunitním buňkám energii.“

Potraviny bohaté na vitamín D

Označení sluneční vitamín může být zavádějící. Naznačuje, že vitamín D nám dává slunce. Pravda je taková, že existuje pět druhů vitamínu D a sluneční záření pomáhá v podkoží vytvářet jen jeden z nich, konkrétně vitamín D₃. Další druhy vitamínu D potřebujeme získat ze stravy nebo z výživových doplňků.

Potraviny bohaté na vitamín D jsou losos, tuňák, olej z tresčích jater, žloutky a houby.

Dospělí by měli denně přijmout 800 IU (20 mikrogramů). Toto doporučenie ale platí v době, kedy si telo nevyrába vitamín D zo slnka. Denní dávka vitamínu D pro děti starší jednoho roku, těhotné a kojící ženy je minimálně 400-600 IU (10 mikrogramů). Kojenci potřebují 100 IU denně.

Přijmout toto množství vitamínu D ze stravy nebo ze slunce je obyčejně problém, pokud nežijeme v přímořské oblasti a „tučné“ ryby nejsou běžnou součástí našeho jídelníčku. Riziko, že trpíme nedostatkem vitamínu D (hypovitaminóza D) je proto vysoké. Podle průzkumů trpí tímto deficitem 30 až 50 % populace v Evropě a USA.

Projevy nedostatku vitamínu D

Nedostatek vitamínu D (zpočátku) nebolí a projevuje se způsoby, které můžeme připisovat jiným příčinám. Vždyť bolest hlavy, svalů a kloubů, nespavost, špatná nálada a častá onemocnění mohou mít tolik jiných důvodů…

Nedostatkem vitamínu D trpí většinou lidé, kteří tráví hodně času v interiéru, lidé s tmavší pokožkou, vegetariáni, vegani lidé trpící nadváhou a obezitou.

Dlouhodobý nedostatek vitamínu D se projevuje různě. Způsobuje ztrátu vlasů, lámavost nehtů, řídnutí kostí, zpomalené hojení ran, bolesti zad a kloubů, podílí se i na pocitu únavy a vyčerpání a na rozvoji úzkosti a deprese.  

Abychom měli jistotu, že organismu má dost důležitého vitamínu, měli bychom ho užívat celoročně kromě léta v podobě výživového doplňku.  

Vitamín D je rozpustný v tucích, to znamená, že bychom ho neměli užívat nalačno. Nic se nám sice nestane, ale ani denní dávka vitamínu D se do organismu nedostane.

Po zvláštní zimě, která pořádně ani nebyla zimou, se mnozí z nás těšili na jaro. Už klepe na dveře a s tím i jarní únava. Tímto syndromem trpí především meteosenzitivní lidé. Proč s jarní únavou nebojují děti a co s ní můžeme dělat?

Jarní únava není výmysl ani mýtus. Je to reálný problém, se kterým se vyrovnávají lidé při změně ročního období. Organismus to dává najevo ospalostí, bolestmi hlavy, problémy se soustředěním a pocitem únav i navzdory tomu, že jsem se dobře vyspali. Musí se vypořádat s výkyvy teplot (v noci je mráz a přes den příjemné teplo), s výkyvy tlaku, s delším denním světlem, nejednou i s pyly, které jsou zase ve vzduchu.

Babské rady proti únavě

Děti a teenageři nemají se změnou ročních období problém jako lidé po třicítce či senioři. Jednoduše jejich organismus se s jarní únavou vypořádá v průběhu pár hodin, maximálně dnů.

Především meteosenzitivní lidé a alergici však trpí nevysvětlitelnou únavou i několik týdnů. Naštěstí existuje pár triků, jak na jarní únavu.

Důležité je jít spát a vstávat ve stejném čase. Samozřejmě, doba spánku by měla být dostatečně dlouhá. Do denní rutiny je potřeba zařadit pobyt na čerstvém vzduchu, přičemž nepomáhá vzduch ale denní světlo a sluneční záření. Ideální je začít den deseti minutovou procházkou.

Vitamíny proti únavě

Z jídelníčku je potřeba vyloučit těžká jídla a nahradit je jarní zeleninou, která je plná antioxidantů, vitamínů a síly. Proti jarní únavě pomáhá i medvědí česnek, sílu organismu dodá i jarní brynza.

Jaro je i obdobím půstu, ale to neznamená hladovku. Pokud trpíte jarní únavou, není vhodný čas ani na větší detox nebo hladovku. Naopak, na posílení organismu po nemoci a na jaře pomáhají doplňky stravy se selenem, zinkem a beta glukanem. To jsou látky, které nedokážeme získat ze stravy.

„Dbát o svoje zdraví a posilovat si imunitu je rozumné po nemoci, v době jejího průběhu nebo v době změny ročního obdobích,“ řekl odborník na imunitu Adrián Doboly. „Lidé by pro posílení svojí imunity udělali určitě více, kdyby vitamíny, které se dají získat ze stravy neužívaly ve formě výživových doplňků. Ale například beta glukan dokáže tělo využít jen pokud ho zkonzumujeme extrahovaný a v čisté formě ve výživových doplňcích.“

Co ještě pomáhá proti únavě a vyčerpáni

Příznaky jarní únavy obvykle ustupují, když se tělo adaptuje na vnější změny, což trvá obyčejně jeden až tři týdny. Průvodním jevem únavy však není jen pocit malátnosti, vyčerpání a ospalosti, ale i náchylnost na onemocnění. Proto je potřeba se soustředit na aktivity, které dovolují organismu regenerovat a zároveň ho posilují.

Pokud trpíte jarní únavu, dopřejte si krátký oddych i v průběhu dne, někdy to spraví malý velký zázrak i 15minutová pauza se zavřenýma očima.

Ale není potřeba jen odpočívat. Sílu do žil vlije přiměřený pohyb v exteriéru a sprcha, při které se střídá teplá voda se studenou.

Pokud příznaky toho, o čem jste si mysleli, že je jarní únava, trvají déle než tři týdny, je potřeba vyhledat lékaře. Může jít o úzkostnou poruchu, deprese nebo jiné onemocnění, které se projevuje vyčerpáním, zhoršeným soustředěním a ztrátou motivace.  

Žijeme v zajetí bakterií a plísní. Některé jsou užitečné, jiné škodí

Jestli se nám to líbí, nebo ne, mikroorganismy jako bakterie a plíseň si tu s námi jednoduše žijí. I když jde o velmi jednoduché organismy, byly na planetě dříve než člověk. Dokážou se totiž perfektně přizpůsobit podmínkám okolí. I proto přežijí na místech, kde bychom je nečekali.

Věděli jste, že na záchodovém prkénku je podstatně méně bakterií než v houbičce na nádobí? Nepříjemné, že? Ale logické. Houbička je vlhká a v jejích útrobách je tma tmoucí, to bakterie milují. O něco méně, ale stále více než na toaletě, je bakterií na kuchyňské lince a na utěrkách zavěšených v kuchyni.

Milióny mikroorganismů a bakterií žijí i na našich smartphonech a tabletech. Stále je máme v ruce, pokládáme je všude a bakteriím se na nich daří. Milují i naše peněženky, bankovky, mince, dálkové ovladače, vypínače, klíče, kabelky, dna tašek, kliky na dveřích, štětinky zubních kartáčků a volanty v autech. Tam všude je jich více než na záchodovém prkénku!

Fascinující mikroorganismy

Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světe. Díky zvětšovací technice vědci rozeznají různé druhy bakterií, které se odlišují tvarem, ale i barvou.

Tvary bakterií jsou opravdu fascinující. Je to úžasné umělecké dílo přírody. Některé jsou kulaté, jiné vypadají jako tyčinky a další jsou spirálky. Všechny jsou sice složené z buněčné stěny, jádra (bez DNA) a rozmnožují se bezpohlavně (dělením), ale odlišují se způsobem života, barvou a tvarem.

Jinak vypadají bakterie ve střevech, jinak bakterie v žaludku, bakterie v krku, bakterie ve vodě a jinak působí na náš organismus. Některé druhy bakterií nám pomáhají, jiné škodí. Abychom jejich vliv na naše životy udržely na uzdě, je smysluplné dbát na hygienu, ale i na dobrou imunitu. Ta pomáhá udržovat při životě prospěšné mikroorganismy (střevní mikrobiom) a zbavovat se parazitujících bakterií.

„Imunita je schopnost organismu bránit se proti všemu, co může poškodit zdraví nebo způsobit smrt. Základním stavebním prvkem imunity jsou makrofágy, buňky, které pohlcují cizorodé objekty a ničí poškozené buňky. Jejich počet závisí na tom, jestli jsme vyčerpaní, oslabení jinou nemocí, či jak jsme v noci spali,“ vysvětluje Ing. Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures.

Plísně nejsou bakterie

Někdy je jako bakterie označována i plíseň. Jelikož jde též o poměrně jednoduché a houževnaté mikroorganismy, patří do skupiny hub. A též mají zásadní vliv na naše zdraví a kvalitu života. Taková plíseň na nohou nebo kožní plíseň umí velmi znepříjemnit život.

Plíseň s námi žije v bytech (v rozích kuchyňské linky, okolo kuchyňského dřezu, ale určitě se něco najde i v koupelně nebo v rozích místností, kde je vlhko) a my vdechujeme její (často toxické) póry. Ale aspoň jsou naše, domácí, i když nechtěné.

Věděli jste však, že plíseň miluje i sauny a bazény? Existují druhy, které jsou rezistentní vůči chemii. A tak můžeme po ozdravném, očistném a zklidňujícím pobytu ve wellness skončit s kožní plísní nebo s kvasinkovou vaginální infekcí.

Tehdy je potřeba rychle zasáhnout. První pomocí mohou být například volně prodejné vaginální čípky s beta glukanem a kyselinou hyaluronovou. „Úkolem beta glukanu je udržovat správnou funkčnost lokálního imunitního systému. Úkolem kyseliny hyaluronové je léčit mikro trhlinky ve vaginálních tkáních, do kterých se velmi rády schovávají infekce, a potom je těžké dostat je odtud ven,“ vysvětlil princip fungování čípků první pomoci A. Doboly.

Plísně a bakterie jsou věčné

Snaha zbavit se všech bakterií a plísní v domácnosti či na pracovišti je marná a v podstatě i zbytečná. Jednak jsou tyto mikroorganismy (téměř) nezničitelné a jednak část z nich opravdu k životu potřebujeme.

Abychom však minimalizovali riziko zdravotních komplikací v důsledku výskytu baktérií či plísně v našich prostorách, je potřeba dodržovat základní hygienické návyky (důsledné mytí rukou), pravidelné uklízení, dobře větrat a udržovat svůj organismus a imunitu v co nejlepší kondici. Potom jsou i nejagresivnější bakterie nebo plíseň na nás krátké.  

Špatná životospráva může urychlit nástup Alzheimera

Alzheimerova choroba se považuje za problém, který může propuknout až ve vyšším věku. Ve skutečnosti však špatná životospráva může urychlit rozvoj nemoci. Jaké jsou příznaky Alzheimera a jak souvisí mentální zdraví a zdravý životní styl s tímto onemocněním?

Na světě trpí nevyléčitelnou Alzheimerovo chorobou téměř čtyři milióny lidí ve věku 30-64 let. Tedy ne seniorů. Projevy nástupu Alzheimera se v mladším věku liší od projevů onemocnění ve vyšším věku.  Třicátník či čtyřicátník netrpí stařeckou demencí, ale onemocnění mozku se projevuje například občasným zamlžením myšlení a úzkostí.

Mentální zdraví

Alzheimerova choroba je degenerativní onemocnění mozku. I když její příčiny nejsou ještě do detailů známé, už dnes víme, že souvisí s mentálním zdravím a též se životosprávou.

U třicátníků či čtyřicátníků, kteří trpí úzkostí a zároveň mají sníženou schopnost udržet pozornost (někdy jen chvilkově), sníženou schopnost napodobovat gesta rukou či zhoršené prostorové vnímání, toto mohou být první příznaky onemocnění mozku. V kombinaci se špatnou životosprávou se u nich může rozvinout demence a později může naplno propuknout Alzheimer.

Uváděné příznaky se však neprojevují trvale, ale epizodně. Přihodí se a potom načas odezní. Mladého aktivního člověka v takovéto situaci zřejmě ani nenapadne, že by měl jít na vyšetření. Zhoršené soustředění či občasné výpadky paměti připisuje rychlé době, množství práce či problémům v soukromém životě.

Onemocnění mozku

Studie ukázaly, že mladí lidé s Alzheimerovou chorobou vykazují rychlejší změny v mozku, konkrétně změny chemie. To vede ke změnám v jejich mluvení a nejednou vyústí do deprese.

Nejvíc poškozený bývá obyčejně parietální kortex, který zpracovává informace související se smysly a pohybem. Hipokampus – oblast mozku důležitá pro pamatování a učení se – je poškozený výrazně méně. Při nástupu Alzheimerovi choroby ve vyšším věku to bývá naopak, hipokampus je výrazně poškozenější než parietální kortex.

Rizikové faktory

Dnes už víme, že rozvoj Alzheimerovi choroby do jisté míry souvisí s genetickými predispozicemi. Lidé trpící Alzheimerem v mladém věku mají tři geny (APP, PSEN1 a PSEN2), které mohou souviset s proteinem amyloid beta, o kterém se předpokládá, že přispívá k chemické nerovnováze mozku a rozvoje Alzheimerovi choroby.

Přibývají důkazy o tom, že rozvoj Alzheimerovi choroby v mladém a středním věku může souviset i s předchozím poraněním mozku.

Velkou úlohu však při tomto onemocnění mozku hraje špatná životospráva.

Tím nemyslíme jen zahálčivý život, při kterém se nacpáváme horami mastných jídel. Nezdravý životní styl zahrnuje například i přepínání sil v práci, nedostatek odpočinku, expozici dlouhodobému stresu a zanedbávání mentálního zdraví. To všechno oslabuje imunitní systém organismu a projeví se jako nemoc – ať už cévní onemocnění mozku, demence, Alzheimerova choroba, nebo alergie, problémy s kardiovaskulárním systémem a podobně.

„Přesně tak, častou příčinou oslabeného imunitního systému je špatná životospráva,“ potvrdil Ing. Adrián Doboly z biotechnologické laboratoře Natures.

Genetiku sice neoklameme, ale mnohá dědičná onemocnění mohou vlivem dostatečné imunity a zdravého životního stylu zůstat neprobuzené. Případně alespoň posuneme čas, kdy se choroba rozvine a do té doby budeme žít zdravý život.

„Systematické a nenásilné posilování imunity zahrnuje rovnovážný životní styl: dostatek spánku i aktívního odpočinku, vyváženou stravu, dobrý pitný režim, správnou termoregulaci. Dále pomáhají zdroje z přírody jako bylinky, vhodné vitamíny ve vhodném množství a takzvané imunomodulátory – látky, které působí přímo na imunitu a různými způsoby ovlivňují činnost imunitního systému za účelem zvýšení jeho připravenosti bojovat s patogeny, zvýšení jeho antioxidační kapacity, ale i regulaci nadměrně reagujících částí imunitního systému,“ uzavřel A. Doboly.